Opět píšu článek o ničem. Nějak stále nemám potřebu se vypovídávat. Dříve to byla nutnost, protože nebylo komu plakat na rameni, ale teď… Jsem prostě šťastný a vypovídaný.
Vánoce… Krása! Užil jsem si je.
Silvestr… žaludek byl OK!!! Zázrak! Odnesly to hlasivky. (vše si pamatuji *bez ironíku*) Byli jsme na chatě, kde nebyl signál a díky tomu jsme nepopřáli mojí sestře. *dosti průser*
Však koho by to bavilo, když není odezva.
Co dělám? Sedím na pr… bohužel. Práce stále žádná a peníze ubývají. Teď mě dorazil dopis. Myslel jsem, že je z pracáku, tak jsem se musel urychleně vypravit pro něj do bývalého místa mého výskytu – aby nebyl problém, protože ta pravidla pracáku jsou dost ehm…
Včera jsem tomu zase dal… jsme si koupili to „Z“, jak běží v reklamách (běželo, ale nevím, zda i teď – nemám televizi už pěkně dlouho). Byl jsem tak otevřený a mluvil a mluvil… asi to bylo přínosné pro nás oba. Doufám v to.


